O lásce a jiných běsech

Vypravěč příběhu se stává svědkem odkrytí dvě staletí starého hrobu mladičké dívky. Poté co spatří nádherný proud vlasů, to jediné, co z dívky zbylo, vzpomíná na pověst, již slýchal od svých předků. A my se tak v románu vracíme do minulosti, do kolumbijské Cartageny konce 18. století. Když Siervu Maríi pokousal v den jejích dvanáctých narozenin pes nakažený vzteklinou a ona přežila, byla označena za posedlou. Katolická církev znala jediný úspěšný prostředek proti všem nemocem: vyhánění ďábla neboli exorcismus. V klášteře svaté Kláry začíná osudná milostná zápletka mladičké dívky s šestatřicetiletým knězem, který namísto Satana objevuje lásku.
Autor popisuje nádherný, nicméně nenaplněný vztah dvou lidí - nepředstavují však latinskoamerickou podobu evropských "tajných milenců", protože platonická láska muže církve a mladé dívky posedlé ďáblem se jeví čistší, hlubší i marnější.